Šicí stroje a historie

Šicí stroje a jejich dějiny



Šicí stroje patří ke strojům, které se za více než 200 let velmi spolehlivě zabydlely nejen v českých domácnostech. Šicí stroje se za dobu svého vývoje staly nepostradatelnými pomocníky švadlen, krejčích, módních návrhářů a všech dalších, kteří mají něco společného s výrobou, opravou či zhotovením oděvů. Od prvních nesmělých pokusů se šicí stroje vyvinuly do mnoha rozličných podob. Existují klasické šicí stroje, které jsou vhodné především pro drobné použití například v domácnostech, dále existují specializované šicí stroje určené pouze k některým speciálním šicím operacím, existují šicí stroje různých velikostí - například velké tovární šicí stroje na straně jedné, a malé domácí šicí stroje na straně druhé. Zkrátka, šicí stroje mají za sebou již mnoho let vlastního rozvoje, a je to na nich znát.

Šicí stroje měly skutečně pohnuté začátky, a neméně pohnuté byly často i osudy jejich tvůrců - vynálezců. Ty často připomínají spíše tragikomické příběhy, i když v řadě z nich tragédie spíše převyšují. Mnoho vynálezců principů pro šicí stroje obětovalo zařízením šicí stroje nejen své úspory, přátele či zdraví, ale často i vztahy s těmi nejbližšími. Některým z vynálezců šlo občas i o život. Většina problémů však přišla poté, co zajímavý vynález vynalezli. Místo uznání a bohatství tak často skončili na útěku pouze s minimem toho, co ke svému životu skutečně potřebovali. Pojďme se podívat, jak to vše vlastně začalo.

Nejstarší popis systému pro šicí stroje se zachoval přibližně z poloviny 18-tého století. Vynálezcem tohoto stroje byl němec Wiesenthal. Šicí stroj od Wiesenthala měl jehlu s ouškem uprostřed a bylo s ním možné ušít steh, který připomínal steh stehovací.

Další úspěch na cestě k principu pro šicí stroje byl zaznamenán opět u příslušníka německé národnosti. Němec Baltasar Krems z Mayen, který žil v Porýni, sestavil přibližně kolem roku 1800 zdařilý šicí stroj, který šil řetízkový steh. Tento šicí stroj měl základní vybavení, které sestávalo z páky řízené jehelnou tyčí, plynulým podáváním látky či dalších zařízení, která jsou důležitými součástmi pro šicí stroje dodnes. Baltasar Krems z Mayen svůj šicí stroj využíval pro sešívání jakobínských čepic a čepic zipfel.

Kremsův šicí stroj však přinesl ještě jednu důležitou novinku. Tím byla Kremsem vynalezená jehla s ouškem ve špičce, která otevřela dveře vynálezu principu pro šicí stroje, které dokázaly šít dvojitým prošívacím stehem. Avšak právě na konci 18. století, kdy se řada vynálezců a krejčích snažila vymyslet princip pro šicí stroje, většina lidí vůbec neměla tušení o těchto konstruktérských zázracích. Tyto první úspěchy, mezi které patří šicí stroje od Wiesenthala i Baltasara Kremse, však patřily spíše mezi mimořádně úspěšné výjimky a většího rozšíření se pravděpodobně nedočkaly, ovšem představovaly důležitý základ pro šicí stroje a pokrok v oděvním průmyslu.

Nejdůležitější vynálezy na sebe však nechaly čekat další dlouhé půlstoletí. Teprve v polovině 19. století se začaly objevovat první vynálezy, které umožnily vznik konstrukce pro moderní šicí stroje. V roce 1855 přišel jeden z takových vynálezů na svět ve Vídní. Vídeňský krejčovský mistr Joseph Madersperger vynalezl moderní šicí stroj dnešního typu. Maderspeger použil dvě Kremsovy jehly, a díky nim mohl šít steh podobný dvojitému prošívacímu stehu. Maderspergerův princip pro šicí stroje byl založen na práci se dvěma oddělenými nitěmi. Horní nit vedla přes jehlu a spodní nit procházela člunkem. Těmto úspěchům ale předcházely pokusy dalších konstruktérů pro šicí stroje, mezi které patřil například Francouz Barthélemy Thimonier.

Barthélemy Thimonier do roku 1829 vyrobil přibližně 80 šicích strojů. Materiálem pro Thimonierovy šicí stroje se stalo dřevo, ze kterého pocházely díly pro všechny šicí stroje! Zdálo se, že úspěch se jménem šicí stroj je na světě. Avšak tento dojem se záhy ukázal jako tragikomický omyl. Výsledkem Thimonierových úspěchů, kterými obohatil šicí stroje, byl strach. Krejčí se začali strachovat o svou existenci, což pro Thimonierovy šicí stroje bylo velice zlé. Aby zachránili svoje řemeslo, krejčí zlikvidovali jeho šicí stroje, čímž naprosto zruinovali jeho dílnu, ve které šicí stroje vyráběl. Nakonec šlo o život i samotnému Thimonierovi. Nechtěl-li dopadnout podobně jako jeho šicí stroje, musel narychlo uprchnout. Při tomto úprku se mu naštěstí jeden šicí stroj podařilo zachránit. S tímto šicím strojem pak jezdil po Francii, a na jarmarcích ho za malou úplatu předváděl jako technický zázrak, nad kterým žasli jeho spoluobčané.

Dalším významným konstruktérem v dějinách vynalézání principu pro šicí stroje je nepochybně Elias Howe. U jména Eliase Howea je nutné zmínit, že výrazně vybočuje z řady konstruktérů a vynálezců principu pro šicí stroje. Elias Howe je totiž považován za vynálezce prvního, skutečně použitelného šicího stroje. Howeovy šicí stroje šily dvojitým prošívacím stehem a byly opatřeny člunkem a podavačem. Jeho železné šicí stroje šily rychlostí třista stehů za minutu! Avšak Howeův osud se v mnohém nelišil od jeho evropských souputníků. Navzdory pozitivnímu postoji americké společnosti k vynálezům musel Howe nejprve obětovat všechny své úspory a prožít řadu velkých zklamání. strádání, kterého ve svém životě zažil velmi mnoho, se podepsalo na jeho zdravotním stavu. A tak se ze svého úspěchu, kterého se mu podařilo nakonec dosáhnout díky účinné reklamě obchodníků, neradoval dlouho a za nedlouho po tomto obratu zemřel.

Počátek průmyslové výroby šicích strojů je také spojen se jménem J. M. Singer, který byl zejména velmi schopným obchodníkem. Jeho první šicí stroj přichází na svět v roce 1851. Šlo o jednoduchý šicí stroj, který měl svisle pracující jehlu, rameno stroje s vrchní hřídelí a rýhované kolečko, které látku posunovalo. Šicí stroj šil za pomoci mechanismu ozubených kol a jednoduchého dřevěného šlapadla. Následovala výroba dokonalejších strojů pro domácnost i řemeslnou a průmyslovou výrobu. Na této fázi vývoje se podílela již řada Čechů, kteří pracovali ve Vídni, a tak byli přímo u zdroje. Ti později rozšířili prodej a výrobu šicích strojů u nás. V této době vznikaly firmy známých jmen, můžeme zmínit například firmy Minerva Opava, Minerva Boskovice, či Lada Soběslav.

Šicí stroje si v průběhu dějin vydobyly pozici nepostradatelného pomocníka v každé domácnosti. Šicí stroje se postupně staly i stroji, s jejichž pomocí vznikala umělecká díla módních návrhářů. Díky nim bylo možné snadněji šířit různé módní trendy, výroba oblečení začala být záležitostí představující mnohem menší časovou náročnost a byl tak úspěšně překonán problém namáhavé a zdlouhavé ruční práce.